Slunce nemilosrdně pálí a rostliny jako by mrzly, sotva šustí listy. Zahradníci si často nevšimnou, že kořeny trpí nedostatkem vláhy, a to ani po vydatné zálivce.
Hlavní chybou je povrchové zvlhčování. Voda, která se dostane pouze do svrchní vrstvy půdy, se během několika hodin vypaří a rostliny zůstanou bez zdrojů.
Určit skutečnou hloubku pronikání vlhkosti pomůže běžné kypření. Postup se provádí ráno, den po zalévání, kdy se půda ještě nestačila prohřát.
Stačí opatrně prohrábnout malou plochu rýčem nebo motykou. Mokrá půda bude tmavší a hustší než suchá.
Ideální hloubka zvlhčení je 20 až 40 cm. To zajistí, že rostliny budou mít dostatek vláhy po dobu 3-4 dnů i v extrémních vedrech.
Pokud je vrstva nasáklé půdy menší než 20 cm, znovu zalijte. Je lepší to udělat večer, aby se voda stihla vstřebat před východem slunce.
Kypření nejen kontroluje hladinu vlhkosti, ale také zlepšuje výměnu vzduchu v půdě. Kořeny aktivněji přijímají kyslík, což urychluje růst plodin.
Metoda je vhodná pro jakýkoli typ půdy: písčitou, jílovitou nebo černozem. Hlavní je dodržovat pravidelnost kontrol v období sucha.
Nespoléhejte se na vzhled rostlin. Listy mohou vypadat zdravě, zatímco kořeny již bojují o přežití.
Dalším příznakem nedostatku vláhy jsou praskliny na povrchu půdy. Ty signalizují kritické vysychání spodních vrstev.
Správné zavlažování šetří čas a zdroje. Zahrádkáři, kteří si osvojili techniku hlubokého zavlažování, se méně často setkávají se ztrátami úrody.
Schovejte konev – teď už víte, jak dát rostlinám to, co skutečně potřebují. Zdravá zeleninová zahrada začíná rozumným přístupem ke každému kbelíku s vodou.
