Někdy si mnozí zahrádkáři a zahradníci všimnou, že některým jejich kolegům roste všechno na světě, a jim ne.
Rostliny trápí nemoci, škodí škůdci, náhlé mrazy nebo jiné nepřízně počasí…..
Ale koneckonců i u sousedů na dače nejsou podmínky jiné, ale přesto – tam roste, tady ne. Co se děje?
Faktorů je v tomto ohledu mnoho. Od vlastností půdy, přes postupy údržby až po konkrétní odrůdy rostlin.
Ale je tu něco, co se odlišuje. Malé tajemství odborníků. Souvisí to s cibulí.
Zkušení totiž vědí, jaké plodiny vysadit na pozemcích, kde dříve rostla cibule. Získávají tak hojnou úrodu s kvalitními plody.
Je tomu tak i proto, že cibule, která nevyčerpává půdu, svým aroma plaší výše zmíněné škůdce.
Nejdůležitějším faktorem pro vytvoření příznivých podmínek pro určitou plodinu.
A některé druhy zeleniny rostou nejlépe po cibuli.
Například ředkvičky, které nesnášejí plevel, horko a nedostatek vláhy. Pozdější výsadba je často nejúspěšnější.
Po cibuli se na záhonech dobře daří mrkvi, která dává sladké plody.
Tento zástupce flóry je méně náchylný ke škůdcům a chorobám.
Cibuli, salátu a brokolici rapini se daří velmi dobře i tam, kde dříve žila.
Zkušení lidé po cibuli vysévají také žito, oves nebo facélii.
Obohacují půdu o potřebné prvky.
Pokud chceme pěstovat rajčata, doporučuje se hořčice jako siderát.
