Léto je nejen časem sklizně, ale také časem hor organického odpadu: posečené trávy, plevele (bez semen!), popelnic, kuchyňského úklidu.
Kompostovací hromada nebo jáma běží na plné obrátky. Místo příjemné vůně lesní půdy vás však přivítá štiplavý, štiplavý zápach čpavku nebo zkažených vajec. To je nouzový signál!
Váš kompost nezraje, ale hnije, ztrácí cenné živiny (zejména dusík) a mění se v toxickou hmotu.
Hlavní příčinou letních problémů je nevyváženost složek. Posekaná tráva a zelená nať jsou „zelené“ složky bohaté na dusík.
Pokud je jich příliš mnoho a vytvoří se z nich hustá hmota, začne anaerobní rozklad (bez přístupu vzduchu).
Bakterie pracující bez přístupu kyslíku produkují metan, sirovodík (zápach zkažených vajec) a amoniak. Jak to napravit a urychlit proces do měsíce?
Tajemství spočívá ve správném poměru „zelených“ a „hnědých“ složek. „Hnědé“ jsou uhlíkaté materiály: suché listí (i loňské), drcené větve, sláma, lepenka, piliny (pokud možno ne jehličnaté), papír.
Jsou sypké, vytvářejí strukturu a zajišťují přístup vzduchu. Ideální poměr pro rychlé kompostování v létě je asi 1 díl „zeleného“ na 2-3 díly „hnědého“.
Nehromaďte trávu na hromady! Míchejte ji v tenkých vrstvách (10-15 cm trávy, pak 20-30 cm slámy nebo suchého listí).
Nezapomeňte rozdrtit hrubý odpad (plevy, větve) – čím jemnější je, tím rychleji proces probíhá. Klíčovým úkonem v létě je pravidelné odplevelování!
Každých 5-7 dní aktivně přehazujte obsah vidlemi z jednoho rohu jámy do druhého nebo ho jednoduše dobře promíchejte.
Tím zajistíte kyslík potřebný pro práci „správných“ aerobních bakterií.
Pokud je hromada suchá – při míchání ji mírně navlhčete (do stavu vyždímané houby). Pokud ucítíte čpavek – urychleně přidejte „hnědáky“ a zamíchejte.
Můžete přidat trochu zahradní zeminy nebo hotového kompostu jako očkovací látku s mikroorganismy.
Při správném přístupu se po 3-4 týdnech střed hromady prohřeje a materiál se začne měnit v tmavou, drobivou, zemitou hmotu.
Tento kompost je skutečným pokladem pro podzimní výsadbu a hnojení!
